Jedna z věcí, na kterých nám ve FOREWEAR záleží, je to, aby oblečení z akcí, které organizujeme nebo jim jsme partnery, bylo co nejlépe využito. A aby lidé, kteří se sběrů oblečení účastní, věděli, komu jejich oblečení dále pomáhá. Jde o to, že na recyklaci na naše výrobky FOREWEAR jde jen velmi malá část všeho oblečení, které do sbírek přinesete. Nám to ale vůbec nevadí. Materiálu na naše výrobky nepotřebujeme mnoho a máme naopak velkou radost z toho, že většina oblečení, které se nashromáždí, je ještě v dobrém stavu, takže může pomoci dalším lidem.
V tomto rozhovoru jsme vyzpovídali Evu Dudovou, tvář další organizace Přestupní stanice, se kterou jsme navázali spolupráci. Moc se nám líbí její vize a jsme rádi, že jsme Přestupní stanici mohli přispět várkou oblečení z lednového Bazárku – The Swap.
Evu určitě nepřehlédnete, je to vysoká, kudrnatá, neskutečně milá, akční a přátelská osoba. Vystudovala sociální práci a teď dokončuje magistra na řízení sociálních organizací. Láká ji sociální inovace a sociální podnikání, neobvyklé přístupy, otevírání obvykle uzavřeného světa sociální práce dalším lidem a vzájemné propojování.
Co je „Přestupka“? Jak jim můžete přispět? Co Evu štve? Kdo je gentleman pan Václav? Kam zajít na „slum poetry“ a limonádu? Přečtěte si v rozhovoru s Evou 🙂
Evi, co Tě v životě a v práci žene vpřed?
Mám v sobě velkou naštvanost. Když to zjednoduším a jdu přímo k jádru, tak to je můj motor. Štve mě ohromný pokrok na poli medicíny, technologie, lidských práv, ekologie, a přesto zamrznutí v sociálních otázkách. Dráždí mě, když denně zažívám momenty, u kterých se divím, že se tohle stále ještě děje. A mě nebaví se dívat na situace, které mi přijdou špatné ze samé podstaty a já cítím bezmoc. Nelíbí se mi, když mi někdo říká, že tak to prostě chodí. A odmítám připustit, že to nejde změnit, že nejsou jiné cesty a že je lepší nechat to být. Hell no. A tak se moje naštvání spojuje s entuziasmem a vytváří podivnou směs aktivit, které naštěstí lákají další lidi, které také nebaví jen přihlížet.
Jak jsi přišla na nápad Přestupní stanice?
Přestupní stanice je kolektivní dílo a vzešlo ze zkušeností v předchozím projektu, který zaměstnával lidi bez domova u různých zaměstnavatelů. Dali jsme tomu dva roky a pak přišli na to, že se musíme posunout nebo udělat něco úplně jiného. Naše práce totiž hodně krachovala na náhlé změně v životě lidí bez domova, na obstrukcích ze strany státu i na spoustě stereotypech. Viděli jsme oboustranný strach, jak u klientů, tak u zaměstnavatelů. A tak jsme si řekli, že udržíme všechno, co jsme už rozjeli, akorát si pro to najdeme prostor a budeme to mít pod kontrolou. Předtím jsme těžko hledali místo na kulturní akce, neměli jsme vlastní prostory, byli jsme dobrovolníci (což jsme i teď, akorát si připadáme víc jako sponzoři) a spíš jsme hledali, na jaké konající se akce bychom se mohli nacpat, než abychom vytvářeli svoje. Chtěli jsme původně kavárnu, ale nakonec převážil názor, že když už máme my i klienti zkušenosti s prodejem oblečení, tak to prostě otevřeme ve velkém a ty lidi zaměstnáme u sebe.
Jak to celé funguje a kdo a proč je ve vašem týmu?
Pointa podniku je tak krásná, že se u toho vždycky tetelíme. Přestupní stanice má být obchodem převážně s použitým, ale výběrovým oblečením, kde prodavačem bude osoba bez domova, která tak získá pracovní zkušenost a zároveň to bude komunitní prostor, ve kterém budou kulturní akce. Oblečení nám lidé darují. Hodně nám nahrává zrychlený konzum, takže dostáváme opravdu hezké a sotva nošené věci, které pak pereme v sociální firmě Zelený ostrov. Vedle oblečení ale budeme nabízet i produkty spřátelených organizací nebo firem. Náš prodavač u nás nebude napořád, jsme pro něj opravdu jen přestupní stanicí, kde má během několika měsíců možnost připravit se na žraločí pracovní trh, beze stresu a s naší podporou. Zatímco bude u nás, zapracuje na své finanční, bytové, zdravotní a třeba vztahové situaci. Bude nám parťákem a bude se podílet na chodu celé Přestupky. Komunitní místo má být nejen o akcích. Chceme být prostorem, kde se lidé scházejí v průběhu dne, kde mohou posedět, povídat si, dát si něco k pití a počkat si na večerní autorské čtení, slam poetry nebo promítání filmu. Chceme tím bořit hranice a stavět mosty…
Kdo u vás bude prodávat?
Prvním prodavačem je u nás Václav, který na ulici žije už pěkných pár let. A nám se moc líbil hned napoprvé, chodil napřed do našich počítačových kurzů, vždycky přišel včas a psal ty nejkrásnější e-maily (svým chováním se u mě vypracoval mezi TOP 10 gentlemany). Chtěli jsme dále spolupracovat i po konci kurzů a Vašek se s námi nadšeně vrhl do SIA (Social Impact Award) a byl naší oporou po celou dobu. Navíc se zapojil do Platformy pro sociální bydlení a je v ní silným hlasem, za což jsme moc rádi a líbí se nám myšlenka, že se bije za práva dalších lidí v obtížné bytové situaci. Protože jsme dlouho hledali prostor, Václav si mezitím našel práci a teď slaví další úspěchy, například před týdnem začal i bydlet. Jakmile ale Přestupka otevře, pustí se do ní s námi, i když trochu omezeně.
Co se děje s oblečením, které máte od lidí, ze sbírek a z našeho Bazárku The Swap?
Darované oblečení včetně toho z vašeho Bazárku (bylo toho 17 pytlů + krabice) probereme, vyzkoumáme co se nám hodí do obchodu, co se dá darovat azylovým domům, poradnám a co už je jen na materiál. To, co nám zbude, roztřídíme, dětské oblečení, které neprodáváme, dáme do poradny R-mostů, stejně tak domácí oblečení do jejich azylového domu. Další várku věcí schováváme pro Koloběh, Armádu spásy, Sestry Matky Terezy a materiál dáme Potexu. R-mosty jsou organizací fungující na Žižkově, původně se zaměřovali především na romské obyvatele, ale teď vedou sociální služby pro všechny lidi v nouzi. Mají dluhovou poradnu, azylový dům, Job club a sklady s nábytkem, který slouží pro lidi, co si jeho nákup nemohou dovolit. Pořádají i vzdělávací kurzy a nedávno spustili skvělý projekt Férového bydlení, který se jim moc hezky rozjíždí.
Jak může pomoci každý z nás? (co hledáte, potřebujete)
Jestli máte plné skříně věcí, které se vám už nehodí, v koutě se vám válí kytara anebo v šuplíku dávno napsané povídky, přijďte, vemte všechno s sebou a pojďte se seznámit s novými lidmi. Uspořádáme koncert a budeme rádi, když nám ty povídky při dramatickém svitu lampy přečtete. Oceníme oblečení i lidi, kteří si budou chtít koupit něco na sebe, popovídat jak s námi, tak s Václavem a pak si třeba sednout a půl dne psát diplomku nebo divadelní hru, limonádu už jim k práci obstaráme. Čeho se bojíme je, že se nás lidi budou bát, tak pojďme své strachy navzájem nabourávat.
Jaké máte plány do budoucna?
Teď je náš nejbližší plán podat daňovou uzávěrku a nic při tom nepokazit 😀 a mezitím chceme pracovat na obchodu, takže teď řešíme jak a čím ho vybavíme, jaký bude zavěšovací systém oblečení a co bude za program na VIP otevírací párty, kterou už tak dlouho slibujeme přispěvatelům na Hithitu. K tomu nás čeká předělání webových stránek, zajištění programu i na další týdny a měsíce a voila, v březnu bychom snad mohli otevírat. A pak plánujeme být vybalancovaným „hispta place in da Žižkoff, yo!“ a přesto si udržet trochu toho punku v těle, ono to při dobrovolničení ani jinak nejde a nás by to ani jinak nebavilo. A až bude čas, nabereme dalšího prodavače a vymyslíme letní akce pro místní komunitu.
Kam za Vámi?
Naše crew bude sídlit na Chelčického 17, takže v následujících dnech tam uvidíte jen partu lidí balancující na štaflích, ale teď bude nejlepší sledovat nás na FB, to je náš hlavní komunikační kanál. A až budou webové stránky, budete si moci vybrat koho z nás oslovíte, je nás celkem šest a každý má v rukávu jiné eso, takže nabídneme službu podle toho, co poptáváte (odvoz oblečení, místo pro akce, workshop atd.).
Evi, děkuji moc za rozhovor, za velkou energii a srdce vložené do Tvé práce, a držíme moc palce vám všem v týmu, Václavovi i dalším lidem bez domova, kterým dáváte šanci začlenit se do pracovního života 🙂